Jdi na obsah Jdi na menu
 


První zprávy o vzniku střelecké společnosti v Bílině se váží k roku 1797 k příležitosti holdování knížete Josefa Františka Maxmiliána z Lobkovic. Zakladatelem a prvním hejtmanem Střelecké společnosti byl punčochářský mistr Josef Mildner. Její činnost skončila někdy před rokem 1814, kdy byla založena nová společnost pod vedením Hauptmana Brauna, kterého později vystřídal Josef Göfert. I tato společnost se po trech letech rozpadla.

V roce 1819 požádalo 29 měšťanu o koncesi k vybudování střelnice v Bílině. Za tímto účelem uzavřeli smlouvu s Josefem Beerem a najali od něho zahradu na Teplickém předměstí. Střelnice byla postavena, ale neprosperovala. V roce 1830 jí postoupili i s pronajatým pozemkem měšťanské právovárečné společnosti k provozování. Byl v ní otevřen výčep, který pak byl zachován po celou dobu její existence. Počátkem čtyřicátých let 19. století se rozhodla skupina Bílinských měšťanu oživit činnost „Bílinské ostrostřelecké společnosti“, která byla v roce 1836 povolena Pražským místodržitelstvím s právem nosit uniformu, čímž v Bíline vznikl Ostrostřelecký sbor. Jeho prvním hejtmanem byl zvolen 22. srpna 1843 obchodník Josef Ulman. Po slavnostní mši podepsali členové v pamětní knize slib a na valné hromadě byl požádán o protektorát nad spolkem Ferdinand Lobkovic a princové Maxmilián a Moric byli jmenováni majiteli sboru. 25. srpna se konaly veřejné střelecké závody u příležitosti narozenin prince Maxmiliána. Sbor se rozhodl, že z výtěžku zakoupí pozemek ke stavbě nové střelnice. Tento byl zakoupen 15. září 1844 od pana L. Lukáše a s dovolením knížete nazván „Marianhöhe“. V říjnu 1844 byla obnovena smlouva s právovárečnou společností na střelnici starou. Ostrostřelci byli v tomto období ozdobou všech městských a církevních slavností. Vlastnili prapor, uniformy, zúčastnili se i přivítání císaře Františka Josefa I. na vojenských manévrech konaných na Újezde 10. září 1850. Pořádali pravidelné střelecké závody a zúčastňovali se závodu v Duchově, Lounech a Moste. Čestnými cleny sboru byli vrchnostenští úředníci a význačné osobnosti společenského života ve městě jako například MUDr. August Reuss, který byl synem význačného lékaře F. A. Reusse. V letech 1870 – 1880 se ostrostřelecká společnost dostala do špatné finanční situace vlivem neplacení příspěvku a pro zvýšené náklady na pořízení nových stejnokrojů a zbroje. Proto byl v roce 1881 založen fond na pořízení nového spolkového praporu, jelikož se starý za nejasných okolností ztratil. U příležitosti 100. výročí založení sboru byl pořízen prapor nový, zhotoveným Fr. Wagnerem v Chomutove a slavnostně vysvěcen 16. srpna 1896. V této době byl velitelem ostrostřelci starosta města pan. Ad. Dobrovolski. Za jeho vedení se podařilo ostrostřelecké společnosti vyrovnat finanční situaci, vyzbrojit jí novými puškami od Vídenské firmy Eberius a Tlach, vlastnit střelnici a hudbu v efektních uniformách. V nové náborové akci v roce 1904 získala společnost 29 nových clenu. Za první světové války ostrostřelecká společnost zcela zanikla.

Po vzniku první Československé republiky v roce 1918 vznikaly četné české, slovenské a československé střelecké svazy a obce, spolu se Sokolskými střeleckými jízdami, ve spolupráci clenu válkou zaniklých ostrostřeleckých sboru, kteří nadále projevovali zájem o sportovní stříleni. V pohraničních oblastech převážně osídlených obyvatelstvem německé národnosti se tyto české spolky těžce prosazovaly a stejně tak tomu bylo i v Bíline. A tak můžeme sice nalézt v archivu zmínku o tom, že v roce 1925 byla pod Bořněm postavena střelnice, komu však patřila, jaké organizaci, zda sportovní či vojenské o tom doklady nejsou a chybí i prokazatelné místo, kde střelnice stála. Lze pouze konstatovat, že na tomto prázdnu po dokladech má největší podíl druhá světová válka, která smetla spolu s dalšími důsledky vše, co s tímto sportem v Bíline souviselo.A tak se můžeme setkat s doklady o sportovním střílení v Bíline až v polovině roku 1946, kdy v Bíline vznikl Svaz brannosti. Ten byl však stejně rychle nastupujícím režimem zlikvidován jak vznikl. Jako Skaut a Sokol, který mel po zrušeném Svazu brannosti v organizování sportovní střelby pokračovat. V roce 1953 byl založen Svazarm jako organizace zabezpečující střeleckou činnost v ZO brannými závody Dukelským, Sokolovským a přípravou branců. V roce 1955 na základe požadavku zájemců o sportovní střelbu předložil Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport vládě Československé republiky návrh Pravidel sportovní střelby dle UIT. V Červenci 1956 je tento vládou schválen, načež se zakládají v okresních městech Sportovní střelecké kluby. V Bíline je založen I. okresní SSK s programem speciální přípravy střelců v disciplínách libovolná a sportovní malorážní puška a malorážní pistole, dle pravidel UIT. Po šestileté existenci tohoto klubu, když došlo ke zrušení okresu Bílina a Duchcov, přešla aktivita tohoto okresního klubu do ZO Svazarmu, v Bíline pak do závodu Chuderice-Sklo. Touto organizací za přispění předsedy J. Šterce byla v Bíline vybudována první stálá sportovní střelnice v Nemocniční ulici, která je v provozu dodnes.

Potud tedy o pozoruhodných událostech kol sportovního stříleni v Bíline od století osmnáctého po polovinu století dvacátého hodných zaznamenání. Další období je posléze současnost a ta teprve pozoruhodnosti zaznamenává, tak že o té při jiné příležitosti.

Obrazek 

V  roce 1860 čítala Střelecká společnost v Bíline 60 clenu, vlastnila střelnici, hudbu v uniformách a jmění 187 zlatých. Tento snímek byl pořízen v letech 1890 – 1910. Uprostřed skupiny na snímku je vztyčen spolkový střelecký prapor ozdobený stuhou Města Bíliny a stuhou členky princezny Anny Berty z Lobkovic. Vlevo od středu v prvé řadě střelců stojí terč pro královskou střelbu.

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Pod nadpisem je umístěna pamětní medaile vydaná ke stému výročí svěcení ostrostřeleckého praporu 15. srpna 1896.

Obrazek

Družstvo puškařů SSK Chuderice-Sklo ve složení J. Radoš, V. Špale a Zd. Novotný vybojovalo v roce 1964 na přeborech v Praze přední místo a titul Mistru střelby

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA